Kulturální studia (Mgr.)

brand_kulturalky_cut

 

Kulturální studia, interdisciplinární studijní obor se zaměřením na studium kultury, realizuje Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci jako první vysoká škola v ČR (viz i zde).  Tento obor bylo do té doby možné studovat jen na zahraničních univerzitách, kde patří kulturální studia mezi renomované a prestižní obory.

Jako obor vznikla kulturální studia na univerzitě v britském Birminghamu a dnes se v západních zemích běžně vyučují na řadě světových univerzit, především ve Velké Británii a USA, ale i v Německu a Rakousku. Olomoucký studijní program se snaží čerpat jak z anglofonní, tak z německojazyčné tradice, nezapomíná přitom však ani na domácí tradice humanitních a sociálních věd. Studium má důsledně interdisciplinární charakter s důrazem na teorii a analýzu kultury v široce multiparadigmatickém rámci, včetně základních kontextů problematiky kultury a kulturních praktik (sociálního, mediologického, estetického, filosofického … apod.).

Kulturální studia jsou na FF UP nabízena jako:

  • jednooborové prezenční magisterské navazující studium a nebo
  • dvouoborové prezenční magisterské navazující studium.

Níže najdete základní charakteristiku oboru, informace o tom, pro koho je obor určen, jaká je jeho kombinovatelnost s jinými obory na UP, strukturu studijního programu a profil absolventa. Rovněž se můžete podívat na prezentaci oboru a vybraných kursů a na informace o přijímacím řízení v příslušných sekcích tohoto webu (viz též horní nebo pravé menu).

Pokud zde nějaké informace nenajdete, veškeré dotazy rádi zodpovíme na:

Charakteristika oboru

letak_kulturalky_JPG_cutKulturální studia jsou obor, který je v diskursu západní vědy již delší dobu rozvíjen, vyučuje se na řadě světových univerzit a věnuje se mu i badatelská pozornost. Náš studijní program je koncipován v souladu s tím, jak jsou kulturální studia aktuálně vyučována v Británii, v Německu, Rakousku, USA a dalších zemích.

Kulturální studia jsou výsledkem obratu ke kultuře, který provedly sociální a humanitní (ale i filologické) vědy v průběhu 2. poloviny 20. století. Kulturální studia reflektují nárůst masových médií, kulturních praktik a institucí v našich životech, expanzi kulturního průmyslu, vytvoření nových forem vizuální a digitální komunikace a reagují na klíčovou úlohu, kterou dnes kultura plní jako prostředek ke stabilizaci národní, etnické a individuální identity v postindustriální společnosti.

Kulturální studia vycházejí z poznání, že kultura je prostoupena mocí a napomáhá k vytváření asymetrie ve schopnostech individuí a sociálních skupin sebeurčení a realizace vlastních potřeb. Pozornost je věnována způsobu utváření kulturních (symbolických) významů a jejich důsledkům, především mocenským aspektům kultury. Kulturní (symbolické) významy jsou totiž pojímány jako součást kulturního diskursu, který legitimizuje mocenské uspořádání společnosti a formuje utváření subjektivity, resp. individuální a sociální identity.

Hlavními impulsy kulturálních studií jsou:

  • odvrat od tradičních metod zkoumání kultury: Předchozí přístupy se dominantně koncentrovaly na axiologicky determinované zkoumání kultury, tzv. vysokou kulturu. Kulturální studia povýšila populární a masovou kulturu do centra akademického zájmu, aniž by snížila nároky na metody a výsledky vědecké práce. Rovněž odhalila důležitost masových médií pro analýzu sociálního a kulturního světa a snaha zbavit studium kultury jeho elitistické orientace na vysokou kulturu. Kulturální studia tak reagují na rozpor mezi výukovou nabídkou tradičních humanitních a kunsthistorických věd, které jsou výhradně orientovány na studium (kulturního kánonu) vysoké kultury, a enormním zájmem o studium populární kultury.
  • rozklad dominantních modelů či konceptů společnosti, kultury, morálky a vědění jako celku: Tradiční sociální a humanitní vědy se musely vzdát velké části svých ambicí (tzv. velké projekty, velké teorie, velká vyprávění, metapříběhy…). Kulturální studia vytvářejí prostor pro prezentaci marginalizovaných kulturních perspektiv (kultury nejrůznějších menšin), tj. nepřijímají etablované diskursivní rozčlenění kulturního pole v moderní společnosti, čímž přispívají k integraci multikulturní společnosti a k lepšímu mezikulturnímu dialogu a poznání.

Hlavními tématy kulturálních studií, která reflektuje i náš obor, jsou: problematika reprezentace a interpretace, ideologie a moci, problémy diference a identity, otázky genderu, sexuality a rasy (xenofobie, sexuální a genderové identity, rasismus), globalizace, etnická problematika apod.

Hlavní metodologické rámce kulturálních studií tvoří zejména (literární) poststrukturalismus, (mediální) postmodernismus a (antropologický) postkolonialismus, komunikační model kultury (vztah encoding/decoding nebo výroba a spotřeba) a další metodologie interpretace textů (v širokém smyslu).

Kulturální studia jsou z podstaty striktně interdisciplinarní, a to co do:

  • metodologických východisek – sémiotický strukturalismus, poststrukturalismus, nová kritická teorie, postmodernismus, (neo)marxistické zdroje ad.
  • pestrosti různých témat – popkultura, konstrukce identity, self, gender, sexualita, rasa, multikulturalismus, nacionalismus, globalizace, příroda, dominance, postkolonialiální situace atd.
  • integrace různých disciplín a semidisciplín – studia genderu, mediální studia, etnická studia, postkoloniální studia apod.

Struktura studijního programu

Předměty jsou rozděleny do dvou skupin:

  1. základní kursy, které poskytují teoretické a metodologické zakotvení kulturálních studií;
  2. volitelné kursy věnované tématům, které studentům umožňují rámcovou specializaci na konkrétní problematiku

Program studijního oboru je tak strukturován do dvou hlavních celků – základního a rozšiřujících bloků kursů:

Ad 1. Jádrem oboru jsou základní předměty, ve kterých si student osvojí znalosti a kompetence, které mu poskytnou dostatečnou orientaci v daném oboru a jeho současném stavu (Teorie kultury, Teorie textu, Teorie obrazu, Teorie publika, Kulturální historie), a také ho naučí používat získané poznatky v konkrétních analýzách (Textuální analýza, Vizuální studia, Auditoriální analýza). Tyto kursy poskytují ucelený kontext vědění z oblasti rozumění kultuře a kulturním praktikám v míře odpovídající magisterskému stupni (tj. vzdělávají odborníka na příslušnou oborovou problematiku).

Ad 2. Volitelné předměty nabízejí studentovi možnost soustavnějšího a hlubšího studia v jedné či více specifických oblastech, aby se po absolvování základních předmětů mohl soustavně specializovat / profilovat  na užší oblast (určitý typ reflexe problematiky kulturních praktik), v níž může dále prohlubovat a rozvíjet své znalosti. Tyto kursy jsou dle tematické spřízněnosti strukturovány do několika bloků / modulů soustřeďujících se na vztahy:

  • kultura a moc (Kultura a moc, Kritická teorie jako klíč ke kulturním obsahům, Umění a politika, Vysoká a/versus populární kultura, Populární kultura a její žánry, Mýtus krásy)
  • kultura a média (Mediální studia 1, Mediální studia 2, TV Studies, Comics Studies, Kritická analýza diskursu, Diskursivní analýza mediálního textu)
  • kultura a interpretace (Teorie interpretace, Obecná intermediální naratologie, Problémy sémiotiky, Jazyk a svět, Za hranice(mi) estetiky, Text a kontext, Analýza zprostředkování válečného konfliktu, Věda a/vs. popkultura)
  • kultura a diference (Postkoloniální studia, Etnicita a etnické skupiny, Rasa a rasismus, Teorie migrace, Od asimilace k integraci, Interkulturní komunikace, Kultura a/vs. příroda)
  • kultura a identita (Identita a gender, Feministická kritika, Mužská studia, Queer Theory, Mlčící polovina lidstva?, Sociální deviace, Biokulturní antropologie)
  • kultura a (post)moderna (Mezi modernou a postmodernou, Modernost po postmoderně, Proměny modernity, Postmoderní vědy, Teorie globalizace)
  • kultura a historie (Kulturální historie, Text a kontext, Dějiny a současnost: (re)konstrukce historie, Mlčící polovina lidstva?

>> podívejte se na prezentace vybraných kursů

Student dvouoborové varianty studia bude při volbě profilace rovněž veden k funkční kooperaci své profilace s druhým oborem. (Např. při kombinaci s uměnovědnými obory bude studentovi doporučena volba bloku kursů, které tematizují umění a kulturu a jejich vztah k moci – tj. Kritická teorie jako klíč ke kulturním obsahům 1 a 2, Umění a politika, Vysoká versus populární kultura, Populární kultura a její žánry, Mýtus krásy).

Pro koho je obor  určen

Studijní program Kulturální studia – magisterské navazující studium prezenční (ve variantě jednooborové i dvouoborové) je určen především pro absolventy bakalářských humanitních, sociálněvědných, filologických a uměnovědných oborů, kteří ve svém předchozím studiu směřovali k řešení otázek a problémů spjatých s kulturou a kulturními technikami. Kulturální studia jsou pro ně možností, jak pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu a zaměřovat se na tyto teoretické otázky. Obor je však otevřen i pro případné zájemce z jiných (např. přírodovědných, ekonomických, technických, uměleckých) oborů, kteří své odborné znalosti chtějí uplatnit při studiu problémů spjatých s kulturou a kulturními technikami. Od zájemců se však již předpokládá určitá míra vědění, která odpovídá bakalářskému stupni sociálněvědně / humanitně orientovaných oborů (lze doplnit v průběhu studia).

Kombinovatelnost dvouoborové varianty

Ve dvouoborové variantě je studijní program Kulturální studia kombinovatelný se všemi dvouoborovými studijním programy na UP (viz zde), pokud to tyto nevylučují. Z nabídky FF UP lze kombinovat s humanitními a sociálněvědnými obory (Mediální studia, Komunikační studia, Obecná lingvistika, Filosofie, Judaistika: Dějiny a kultura Židů), s filologickými obory (Česká / Anglická / Francouzská / Italská / Japonská / Německá / Nizozemská / Polská / Portugalská / Ruská / Španělská / Ukrajinská filologie) a s uměnovědnými obory (Filmová věda, Muzikologie). Stejně jako další obory dvouoborového studia zajišťované FF jsou i Kulturální studia kombinovatelná bez omezení se všemi obory z nabídky pro dvouoborová studia na PdF, CMTF a FTK UP (pokud omezení nestanoví garant druhého oboru) – viz vyhledávač studijních oborů.

V jednooborové variantě se obor studuje samostatně, není tedy třeba ho s jinými obory kombinovat.

Profil absolventa

Absolventem oboru Kulturální studia bude univerzitně vzdělaný odborník disponující dostatečně komplexním a zároveň specializovaným interdisciplinárním věděním o problematice kultury a kulturních technik. Koncepce oboru (u dvouoborového studia v kooperaci s druhým oborem) absolventovi umožňuje najít široké uplatnění, jak při nejrůznějších teoretických reflexích dané problematiky, tak v rovině aplikace a výzkumu: např. analýza a komparace trendů v rámci jednotlivých typů kulturních praktik apod.; výzkum vztahu kultury a dalších oblastí vědy a sociálního života apod.

Vzhledem k expertnímu vzdělání v oblasti nejrůznějších kulturních praktik se tak absolvent může uplatit v oblastech spjatých s kulturou v institucích veřejné správy, dalších veřejných institucích a neziskových organizacích apod., jako kulturně/společensky profilovaný žurnalista apod. Dále jako výzkumní pracovníci a vysokoškolští pedagogové.

V případě dvouoborového studia se pak pole uplatnění v závislosti na druhém studovaném oboru samozřejmě rozšiřuje.

play_kulturalky

Comments are closed.