Komunikační studia

 

STRUKTURA A OBSAH STUDIA – PROFIL ABSOLVENTA


Struktura studia

Studium je koncipováno interdisciplinárně, respektuje a tematizuje tak charakter problematiky komunikace, s důrazem na teorii a analýzu v obecně komunikačním (sémiotickém) rámci, včetně jejích základních kontextů (sociálního, psychologického, literárněvědného, mediologického, historického, uměnovědného, filosofického apod.). 
 
Studium ve dvouoborovém prezenčním magisterském studijním programu Komunikační studia je rozděleno na dvě části stejně, které obě mají stejnou váhu:

  1. Kursy základní, které poskytují ucelený kontext vědění z oblasti teorie komunikace v míře odpovídající magisterskému stupni (tj. vzdělávající odborníka na příslušnou oborovou problematiku) a představují určitý společný základ pro následnou specializaci na konkrétní problematiku
  2. Kursy  volitelné, které jsou strukturovány do bloků tvořených tematicky spřízněnými kursy, zaměřenými na specifickou problematiku:
  • interpersonální komunikace
  • mediální komunikace
  • umělecké komunikace (literární, vizuální, audiovizuální, hudební)
  • praktických dovedností a aplikací

Tyto kursy jsou orientovány na soustavnější a hlubší studium v jedné či více specifických oblastech, případně na praktické aplikace, a to tak, aby se student, vzhledem k šíři záběru problematiky, mohl po absolvování základních předmětů profilovat/specializovat na užší oblast, v níž může dále prohlubovat a rozvíjet své znalosti, zvláště pak v součinnosti s druhým oborem (např. studuje-li filologii a zaměřuje se na literaturu, zvolí blok kursů zaměřený na problematiku umělecké komunikace a rozšíří své znalosti o obecné vědění o specifikách literární komunikace v aktuálním intermediálním rámci v kontextu jiných typů umělecké komunikace).

Student tedy absolvuje kurzy, které jej profilují jako teoretika komunikace, zároveň si však volí specializaci, v jejímž okruhu bude vybírat z nabízených povinně volitelných předmětů. Státní zkouška z obou oborů pak sestává z části obecně komunikační a z části dané studentem zvolenou specializací.

 
Obsah studia

Jednotlivé předměty jsou dle výše uvedeného záměru rozděleny do několika skupin:

Ad 1) V předmětech označených jako základní si student osvojí znalosti a kompetence, které mu poskytnou široký rámec vědění vázaný na obecnou problematiku komunikace. Charakter těchto disciplín zajistí, aby se absolvent dostatečně orientoval:

  • v současném stavu teorie komunikace a jejích specifických přístupech k předmětu poznávání (Teorie komunikace, Sémiotika, Filosofie komunikace)
  • v historickém vývoji komunikace (Historické proměny komunikace)

Důraz bude kladen i na analytické dovednosti, aby byl student schopen získané poznatky aplikovat v rovině konkrétních specifických výzkumů, a aby je mohl ověřovat na vybraných textech (Metody a techniky výzkumu v komunikačních studiích, Komplexní analýza komunikačního procesu a textu).

Ad 2) Navržené kombinace povinně volitelných předmětů – specializační linie/profilace orientované na specifickou problematiku:

  • interpersonální komunikace (v rámci vytyčeném obecnějšími kursy Sociální komunikace a Sociální psychologie, jsou to Pragmatika, Neverbální komunikace, Jazyk a kognice a Psychologie komunikace)
  • mediální komunikace (Úvod do teorie mediální komunikace, Základy mediálních studií, Mediální studia, Kritická teorie diskursu atd.)
  • umělecké komunikace (Specifika literární komunikace, Teorie obrazu a vizuální komunikace, Audiovizuální komunikace, Hudební sémiotika, Obecná intermediální naratologie)
  • konkrétní dovednosti a aplikace (Komunikační dovednosti, Rétorika, Interkulturní komunikace, Politická komunikace, Institucionální komunikace, Usuzování a argumentace)

V rámci volitelných předmětů si bude student znalosti ze základních předmětů rozšiřovat ve dvou rovinách:

  • dostane se mu prohloubení znalostí z teorie komunikace v konkrétních oblastech (Teorie komunikace literární / mediální / hudební / vizuální; dále Sociální komunikace, Psychologie komunikace apod.) a osvojí si další vědění a kompetence (Usuzování a argumentace, Rétorika, Obecná intermediální naratologie);
  • současně bude kladen důraz na speciální analytické dovednosti, aby byl schopen získané poznatky aplikovat v rovině konkrétních specifických výzkumů (Kritická analýza diskursu, Samostatný projekt) a využít je v konkrétních oblastech (Institucionální komunikace, Politická komunikace, Interkulturní komunikace), tedy jak je ke své profilaci, tak následně ve své praxi po absolvování studia.

 

Profil absolventa

Absolventem oboru bude univerzitně vzdělaný odborník v oblasti teorie komunikace disponující dostatečně komplexním věděním, které mu umožní uplatnění v širokém spektru profesí, jejichž náplní je komunikace v nejširším slova smyslu.
Díky struktuře studia se absolvent bude moci uplatnit jako expert ve všech oblastech, v nichž komunikace hraje důležitou roli – a to jak v rovině tvůrce (navrhování komunikačních strategií, tvorba komunikátů nejrůznějších typů, od marketingových přes politické až po např. prezentaci veřejných institucí), tak v roli analytika komunikačních procesů/produktů (analytické agentury, marketingové agentury, poradenství). Absolvent se tak bude moci uplatnit na různých pozicích, jejichž náplní práce je tvorba komunikačních strategií, ale i naopak jejich analýza například s cílem zefektivnění.
Vzhledem k dvouoborovému charakteru studia se pak pole uplatnění v závislosti na druhém studovaném oboru (viz výše) samozřejmě rozšiřuje. Student proto bude při volbě profilace pobízen k její funkční kooperaci s druhým oborem. (Např. při kombinaci s uměnovědnými obory bude studentovi doporučena volba bloku kursů, které tematizují uměleckou komunikaci v intermediálním rámci; při kombinaci s filmovou vědou pak bloku kursů tematizující mediální komunikaci apod. – viz nabídka volitelných kursů)
Jelikož při kombinaci s jiným než filologickým oborem je na FF UP stanovena i povinnost absolvovat další cizí jazyk, měl by být absolvent schopen komunikace v cizím jazyku a tím i aplikovat obecné poznatky na jinojazyčné prostředí.
Naopak při kombinaci s filologickým oborem, kde je jazyková kompetence samozřejmostí, lze ještě rozšířit poznatky z kursů profilovaných na národní jazyk/literaturu o obecná rámec umožňující komparace apod. (ve vztahu k literatuře jsou to např. kursy Obecná intermediální naratologie či Kultura a/jako text, ve vztahu k jazyku Teorie komunikace, Sémiotika, Sociální komunikace apod.).
V rámci specializace pak studentovi, který má v kombinace filologii (s orientací na jazyk; ale i např. obecnou lingvistiku či sociologii) doporučena volba kursů tematizujících problematiku interpersonální komunikace, čímž mu bude poskytnut vhodný rozšiřující rámec pro adekvátní chápání (nejen) verbální komunikace jako sociální aktivity. (V konkrétní rovině pak např. kurs Interkulturní komunikace rozšíří kompetence absolventa filologie do oblasti výuky cizích jazyků, konzultací při mezinárodní institucionální/obchodní komunikaci, tlumočení apod.)
Podobně při kombinaci s uměnovědným oborem bude studentovi doporučena volba kursů tematizujících problematiku umělecké komunikace. V nich si prohloubí poznatky o komunikaci, získané v rámci povinných kurzů, o expertní znalost komunikativního charakteru uměleckých textů (v širokém slova smyslu). Ten je uměnovědnými přístupy akcentujícími estetické vlastnosti uměleckých děl opomíjen a jeho důkladné poznání studentovi umožní kvalitnější pochopení proměn současného umění a tedy i zvýší šanci na uplatnění v profesích definovaných jeho druhým oborem (nakladatelský redaktor, překladatel, kurátor, animátor apod.). Uplatnit se může také v uměleckých institucích jako tvůrce prezentačních projektů, propagačních kampaní apod.

Všechny výše uvedené kompetence vytvářejí prostor pro uplatnění absolventů jak v komerční sféře, tak ve sféře veřejných, neziskových organizací, ale také například vzdělávacích institucích.
V závislosti na zvolené profilaci (volitelné kursy) se absolvent může uplatnit jako:

  • poradce, konzultant, tvůrce komunikačních / mediálních / marketingových apod. strategií
  • pracovník ve vnitřní i vnější institucionální komunikaci či politické komunikaci
  • komunikační/mediální analytik, poradce, stratég mediálních kampaní
  • tiskový mluvčí, pracovník v komunikaci s veřejností apod.
  • poradce/pracovník pro kontakt s cizinci apod.

Podstatnou složkou studia je expertní vědění, které lze využít i při pokračování v dalším studiu (DSP) či v pedagogické praxi.